Historie
.: Kategorii můžete změnit nahoře

Novohradské hory od 12. století do současnosti.
hrad na dobové malbě Hrad v Nových Hradech okolo r. 1850 očima dobového malíře.
Nejstarší stopy osidlování zdejší oblasti vedou ze 12. století. Do té doby byl lesnatý kraj jen řídce osídlen slovanským obyvatelstvem. Jeho centrum tvořilo hradiště Vitoraz (dnešní Altweitra na rakouském území), spojené vitorazskou stezkou s Doudlebskem.
Důležitou roli sehrál později i cisterciácký klášter ve Světlé (Zwettl) a to nejen prosazováním německé kultury, ale i založením rybníka Žár (u stejnojmenné nejstarší doložené osady na Novohradsku). O něco později, počátkem 13. století, byla nedaleko vybudována tvrz Žumberk s opevněnou vesnicí i kostelem.
Vlivem rostoucího významu vitorazské obchodní stezky vznikl ve stejné době na ostrohu nad řekou Stropnicí (v dnešních Nových Hradech) strážní hrad, který se stal sídlem strážců českých zemských hranic. Na úpatí Kamenné (dnes Kraví) hory nad osadou Stropnice staví Rožmberkové lovecký zámek Vilémova Hora (dnes Hojná V.).
Již v roce 1564 se proslavil zdejší léčivý pramen, jehož věhlas lázeňského místa později zdědil pramen objevený o něco níže (dnes Dobrá Voda). Za léčivou vodou brzy proudily davy lidí a r. 1708 zde Albert Buquoy započal monumentální stavbu barokního chrámu. Stavba barokního chrámu Panny Marie zahájená roku 1708 na podnět hraběte Alberta Buquoye se stala dominantou celého panoramatu Novohradských hor.
Dalším významným počinem, který beze sporu ovlivnil tvář zdejší krajiny, bylo založení parku (dnes NPP) Tereziino údolí (asi 1756) hrabětem Janem Nepomukem Buquoyem na přání jeho manželky Terezie. Park patřil ve své době k nejkrásnějším v Čechách a dodnes se může pyšnit nejen romantickými stavbami ale i umělým vodopádem. Na samém okraji Terčina údolí se z 15. století zachoval Cuknštejn, obdivuhodné pozdně gotické vladycké sídlo.
Nejvíce ale změnil Novohradsko rozmach hospodářství. Především pak sklářství proslavené objevením černého skla, hyalitu a s ním související těžba dřeva. Buquoyové však neopoměli ani ochranu přírody, roku 1838 nařídil hrabě Jiří ochranu Hojnovodského a Žofínského pralesa a dal tak vzniknout dvěma nejstarším přírodním rezervacím v Čechách. Typickým prvkem novohradské krajiny jsou i tzv. klauzy - umělé vodní nádrže budované kvůli plavení dřeva (Zlatá Ktiš, Huťský, Uhlišťský, Mlýnský rybník či Kapelunk a další).

Chcete se dozvědět více?
Po stopách společné historie, logo
Logo projektu, česká varianta
Navštivte stránky projektu Po stopách společné historie.
Projekt byl zahájen na jaře 2008 a je realizován Městem Nové Hrady, Muzeem Šumavy ve Vídni a Ústavem fyzikální biologie Jihočeské univerzity. Tento projekt byl vybrán v rámci programu „Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013“ a je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj (ERDF).
.: Osobnosti .: Buquoyové .: Stavební památky .: Mapy .: Encyklopedie