Malá encyklopedie Novohradských hor

A | B | C | Č | D | H | J | K | L | M | N | O | P | R | S | Š | T | U | V | Z | Ž |

Plavba dřeva
Historie plavení dřeva v oblasti sahá do poloviny 18. století, kdy se touto myšlenkou začal zabývat hrabě František Leopold Buquoy. Hlavním tokem odvádějícím vodu z Novohradských hor je řeka Malše, do níž ústí říčka Černá s Pohořským potokem a dalšími přítoky. Buquoyská vodní cesta měla zásobit ta místa habsburské monarchie, kde byl nedostatek dřeva. V roce 1760 byli do Horního Hvozdu povoláni odborníci Görner, Langer a Möhler, aby s geometrem buquoyského panství posoudili výnosnost výstavby vodních cest pro plavení dříví. Po několika neúspěšných jednáních byly hrabětem Janem Nepomukem Buquoyem přijaty návrhy inženýra J. F. Riemera – vynikajícího matematika. Ten před rokem 1770 odhadl, že vybudování vodní dopravy dřeva o nákladu 8.000 zlatých rakouské měny zpřístupní novohradské lesy a zvýší jejich výnosnost. První pokus s plavením dřeva se uskutečnil v roce 1768. Špatná hospodářská situace panství však dovolila začít se stavbou zařízení pro plavení dříví až v roce 1778 a to nejdříve na Pohořském potoce. Současně s tím byly obnoveny a založeny v povodí Malše nádrže vody, tzv. klauzy na Černé a Pohořském potoce s přítoky.

Pohorská Ves
(původně Tečí Ves, podle manželky hraběte Buquoye) Založena ve 2. polovině 18. století. Kostel pozdně barokní taktéž z 2. poloviny 18. století, dnes v havarijním stavu.

Pohoří na Šumavě (něm. Buchers)
Dnes zaniklá obec zmiňovaná již roku 1524, v letech 1693-1774 sklářská huť. Jednolodní kostel Panny Marie Dobré Rady byl postaven v letech 1783-91. Stavba byla obdélníková, loď sklenutá valenou klenbou s lunetami a pásy dosedajícími na pilastry. Vnitřní zařízení bývalo z větší části barokní. Následkem dlouhodobého havarijního stavu se kostel 30. května 1999 kolem páté hodiny ranní po nočním dešti zřítil. Těsně před plánovaným zahájením rekonstrukce. Obec v minulosti proslula obrázky s náboženskými motivy, malovanými pod sklo. »

Pohořský potok
pramení v rašeliništích jihozápadně od Pohoří na Šumavě a vzniká soutokem několika malých potůčků. Protéká Pohořským rybníkem a do říčky Černé ústí pod Benešovem nad Černou. Místy koncem 18. století splavněn pro plavbu dřeva, některé úpravy dodnes patrné. Při vyšším stavu vody sjízdný od Pohořského rybníka až po své ústí.

Pořešín
nepatrné zbytky hradu nad Malší, založeného patrně Bavorem III. ze Strakonic na přelomu 13. a 14. století. Roku 1434 hrad zakoupil Oldřich z Rožmberka a nechal zbourat, aby nesloužil jako útočiště husitů. Patrné trojí příkopy, zbytky zdiva paláce a zlomek gotického portálu. Výhled do údolí Malše. Ve vsi lidová architektura.

Pořešínec
část města Kaplice, při silnici stojí kaple postavená v 60. letech 19. století. Za druhé světové války hraniční obec protektorátu Čechy a Morava.

Prales Hojná Voda
(viz Hojnovodský prales)

nahoru