Malá encyklopedie Novohradských hor

Abecedně uspořádaný přehled nejdůležitějších míst, památek, vrcholů, vodních toků a dalších zajímavostí v Novohradských horách.

A | B | C | Č | D | H | J | K | L | M | N | O | P | R | S | Š | T | U | V | Z | Ž |

H
Hojná Voda (něm. Heilbrunn)
(dříve Vilémova Hora, Sv. Anna) letovisko s léčivým pramenem objeveným roku 1564 (odtud název "hojná" - hojivá). Někdejší významné rožmberské lázně zanikly s rostoucím věhlasem Dobré Vody. Na místě původní kaple Sv. Anny z poloviny 16. století vybudován kostel, který byl v roce 1959 zbořen. Zachovala se z něho jen odděleně stojící čtyřboká zvonice. V 17. století zde bývala sklářská huť a brusírna. Socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. století, několik vývěrů pramenů přímo v obci. U silnice do Starých Hutí boží muka. V roce 1909 zde Zikmund Winter napsal značnou část svého románu Mistr Kampanus. Z Hojné Vody pochází také podplukovník in memoriam František Binder (22. října 1914 Hojná Voda, Rakousko Uherská monarchie – 4. března 1942 East Wretham, Norfolk, Spojené království) - československý voják, příslušník Stráže obrany státu (SOS), Obrany národa, československé zahraniční armády a příslušník RAF. Účastnil se významně bojů o Sudety a jako letecký střelec 311 bombardovací perutě R.A.F. v okupované Evropě. Zemřel po boji s německým nočním stíhačem 4. března 1942 během letu k domovské základně R.A.F. v Anglii.

Hojnovodský prales, prales Hojná Voda
Jedna z nejstarších přírodních rezervací ve střední Evropě. Založen roku 1838 hrabětem Jiřím Buquoyem na svahu hory Vysoké 4 km od obce Hojná Voda. Národní přírodní památka, veden jako vzácný i na seznamu UNESCO. »

Horní Dvořiště
Obec ležící na staré obchodní stezce do Rakouska. Původní český název sídla byl Horní Myšleny. Gotický kostel sv. Michaela, postavený v roce 1252, po požáru přestavěný v pozdně gotické podobě. Po dalším požáru roku 1738 opraven barokně a nově zaklenuta loď. Na jižní straně lodi pozdně gotický portál, v oknech presbytáře velmi zajímavé pozdně gotické kružby. Vnitřní zařízení je barokní, oltář pochází ze zámecké kaple v Českém Krumlově. Socha sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1742. Doloženo dolování stříbra ve středověku, lomy na žulu pocházejí z minulého století. Železniční hraniční přechod.

Horní Stropnice
Osada vznikla koncem 12. století na dřívější hranici s Rakousy, kterou historicky tvořila říčka Stropnice. Od 14. století město, dnes obec. Původně románský kostel sv. Mikuláše pravděpodobně z počátku 13. století. Po požáru na přelomu 15. století přestavěný. Po roce 1500 skončila pozdně gotická přestavba. Z původní románské stavby se do dnešních časů dochovala jen mohutná hranolová věž. Nyní je kostel po důkladné generální opravě. Kostel složitého půdorysu má pětiboce uzavřený presbytář, všechny tři lodě završuje síťová klenba. Vnitřní zařízení, s výjimkou gotické křtitelnice z konce 15. století, pochází z období baroka. Za zmínku stojí tři ranně barokní oltáře z roku 1649, varhany vyrobené v roce 1768 a kamenná křtitelnice. Cenná stavební památka. Uprostřed návsi barokní mariánský morový sloup ze 2. poloviny 18. století. Dnes obec s malebně upraveným náměstím, představuje východisko pro turisty a cyklisty - vstupní bránu do Novohradských hor, s ubytovacím, sportovním a rekreačním zázemím (sportovní hala, nově zrekonstruované koupaliště, autokemp, penziony)

Huťský rybník, též Jiřická nádrž (něm. Gereuther Teich)
umělá vodní nádrž postavená roku 1784. Původně činila jeho výměra až 7,45 ha, nyní zabírá plochu přibližně 5,9 ha. »

Hyalit
Druh tvrdého neprůsvitného skla červené či černé barvy vyráběného v buquoyských sklárnách v letech 1817-60. Ve sklárně v dnešním Jiříkově Údolí poprvé vyrobil Jiří František August Buquoy (1781 - 1851) roku 1817 černý hyalit. O dva roky později, v roce 1819 pak jeho červenou variantu. Recept na výrobu nikomu neprozradil a ani dnes jej nikdo ve srovnatelné kvalitě nedokáže vyrobit.

Chcete-li nám pomoci rozšiřovat tuto online encyklopedii, můžete nám samozřejmě poslat Váš příspěvek k dosud chybějícím místům, rádi jej zde zveřejníme.
nahoru nahoru .: O úroveň výš .: Encyklopedie .: O projektu .: Diskuze